Nálepka, nebo digitál: jak viněty v Evropě doopravdy fungují

Jednotný evropský systém dálničních známek neexistuje — každá země si vede ten svůj a navzájem spolu nekomunikují. Rakousko a Švýcarsko stále používají starší model: nálepku koupenou ve stánku nebo online a nalepenou na čelní sklo, kontrolovanou očima hlídek. Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Bulharsko přešly na plně elektronické systémy, kde je známka navázaná na registrační značku a kontrolují ji automaticky kamery — není co vystavovat ani co později odlepovat. Rumunsko stojí zcela mimo tento vzorec a provozuje vlastní rovinietu, která v přísném smyslu dálniční známkou není.

Jedno pravidlo platí všude: žádná z těchto zemí neuznává známku té druhé. Přejezd ze Slovinska do Rakouska nebo z Maďarska do Rumunska znamená koupit novou pro zemi, kam míříte, bez ohledu na to, co už máte pro tu, kterou opouštíte. Na cestě přes několik hranic se z toho stane několik samostatných nákupů, ne jeden pokrývající celou trasu.

To, jaký systém země používá, mění hlavně to, s jakým předstihem musíte plánovat. Nálepku se někdy dá koupit přímo na hranici. Elektronická známka zpravidla musí platit dřív, než vjedete na zpoplatněnou silnici, takže nechávat to na poslední chvíli je rizikovější.